2. liga: Áčko si vyšláplo na lídra, píše Aleš Kubeczka

Co je ještě sladší než výhra v derby? Vítězství nad lídrem soutěže. V devátém kole druhé ligy se nám ve vyrovnaném zápase podařilo porazit tým Třince, který je hlavním adeptem na postup do vyšší soutěže. Dvě kola před koncem soutěže tak držíme velmi pěkné třetí místo.

Soupeři měli na většině šachovnic větší či menší ratingovou převahu, přesto jsme očekávali vyrovnaný souboj. A poprávu. Na první desce se sešli dlouholetí spoluhráči, mezinárodní mistři Vlastimil Neděla a Ladislav Langner. Tihle dva se budou překvapovat jen obtížně, a tak nebylo divu, že partie brzy skončila remízou. Smírně skončila i partie na třetí šachovnici, kde se utkali Miroslaw Jaworski s Milanem Babulou. Mirek se vyhnul svému oblíbenému Katalánu, protože očekával soupeřovu přípravu. Ten zahrál variantu Cambridge Springs, kterou nikdy dříve nezvolil. Ve střední hře Mirek usiloval o převahu, ale po drobných nepřesnostech byl rád, že soupeř souhlasil s remízou. 

Prvním rezultátem skončila partie na sedmé šachovnici. Martin Fargač zachyboval v zahájení a dal mi pěšáka k dobru. Podařilo se mi rozvinout aktivitu a po černých polích jsem otravoval soupeřova krále. Nepřesností jsem dal soupeři šanci na záchranu, mohl mě obětí věže postavit před dilema: buď oběť odmítnout a hrát rovnou pozici, nebo přijmout a soupeři umožnit remízu věčným šachem. Naštěstí byl soupeř průběhem lehce vykolejen a správné pokračování nenašel.

Zajímavý duel se hrál na druhé šachovnici. Pavel Zabystrzan se utkal s Rafalem Tymrakiewiczem, kterého loni porazil v parádní koncovce. Asi všichni přítomní máme v živé paměti, jak na půlminutě matoval střelcem a jezdcem. Letos se po Pavlově poziční chybě soupeři zdařila odveta. Každopádně se už teď těším na další partii těchto dvou.

Velký den měl na páté šachovnici Rudolf Mesiarik. První výhru za Slovan si nechal na nejsilnějšího soupeře, se kterým se letos ve druhé lize utkal. „Můj soupeř  byl příliš pasivní,“ okomentoval Rudolf svou partii s Karlem Kociánem.

Soupeři vyrovnali na 3:3 na čtvrté šachovnici, kde Jan Sikora porazil Václava Pacla. „Soupeř hrál zahájení přímočaře, až trochu jednoduše. Bohužel jsem se zalekl jeho útočných možností, které jsem přitom mohl velmi jednoduše odrazit a získat výbornou hru díky lepší pěšcové struktuře a převaze střelce nad jezdcem. Ovládla mne panika, takže jsem viděl strašidla i tam, kde žádná nebyla. Výsledkem bylo zhoršení vlastní pozice, které vyústilo ve ztrátu pěšce. Vzniklá koncovka byla hratelná, ale hrubá chyba, která vedla ke ztrátě dámy, definitivně ukončila veškeré naděje na remízu,“ popsal průběh své partie Václav Pacl.

O zápase tak rozhodovaly zbylé dvě partie. Martin Sieber se snažil udržet remízu s Olgou Sikorovou, Petr Beran uplatňoval pěšce proti Martině Valíčkové. „Hráli jsme s Olgou Sikorovou zavřenou pozici, kterou se postupně snažila zesilovat, když já se od počátku snažil držet remízu,“ říká Martin Sieber. „V průběhu střední hry jsem se pokusil vytvořit několik zápletek a hru přiostřit, abych mohl případně v taktické pozici i zvítězit, to ale nedovolila a hra byla čistě strategická až do koncovky, kde jsem se rozhodl hru zjednodušit za cenu postouplého krytého pěšce, kterého ale budu moci jezdcem blokovat. Soupeřka postupně utahovala šrouby a při čekání z mé strany by patrně partii vyhrála. Rozhodl jsem se tak obětovat pěšce za pochod krále do úplného centra, který neutralizoval možnosti bílých figur a pěšce dobyl zpět. V závěru konovky se ještě objevily léčky z obou stran, ale to už jsme si oba pohlídali. Z mé strany poctivě udržená půlka s výrazně silnější soupeřkou,“ je právem spokojen Martin Sieber. Jeho dosavadní bilance je skvostná, jako hráč Slovanu ještě nepoznal porážku a připsal si čtyři výhry a čtyři remízy. Máme na něj zjevně dobrý vliv.

Vše tak bylo na Petru Beranovi. Ten měl těžkou úlohu psychicky usnadněnu o fakt, že při redukovaném materiálu prohrát nemohl, a tak se hrálo pouze na dva výsledky; pro Petra i pro družstvo. Petr hrál trpělivě a materiál J+3 pěšci proti S+pěšec proměnil ve dva spojené volné pěšce, které už ani za přítomnosti lehké figury nešlo zastavit. V předchozím průběhu si Petr střelcem sezobl krytého pěšce na h3; pokud by soupeřka oběť přijala, musel by zřejmě Petr vynutit remízu věčným šachem. Soupeřka si však pokračováním nebyla jistá a tak nesprávně zvolila hru bez pěšce.
„Moje partie znamenala rozhodující půlku,“ mohla se tak po zápase žertem radovat naše jednička Vlastimil Neděla. Nejen spoluhráčům z družstva, ale i dalším hráčům a příznivcům Slovanu vzkazuje: Mějte se fajn a těm, se kterými se neuvidím, přeji příjemné prožití velikonočních svátků!“

První tým Slovanu se zase sejde 3. dubna, kdy vyrazí do Dolního Benešova.