Čtyři dny v Pardubicích na MČR

Pardubice jsou často spojovány s výrobou perníku či dupotáním koní na slavných steeplchase – šachisté však mají v červenci Pardubice spojeny s mamutím festivalem Czech Open. Ten jak je již dobrým zvykem odstartoval turnajem 4členných družstev Konica Minolta Open a letos poprvé bylo ve startovní listině evidováno družstvo Slovanu Havířov. Kvarteto Václav Pacl, Aleš Kubeczka, Marcel Řezníček a Jozef Valenčík bylo nasazeno ve stočlenném poli jako třiačtyřicáté, jak se týmu turnaj (ne)vydařil Vám zkusím přiblížit na následujících řádcích.

Pardubice jsou často spojovány s výrobou perníku či dupotáním koní na slavných steeplchase – šachisté však mají v červenci Pardubice spojeny s mamutím festivalem Czech Open. Ten jak je již dobrým zvykem odstartoval turnajem 4členných družstev Konica Minolta Open a letos poprvé bylo ve startovní listině evidováno družstvo Slovanu Havířov. Kvarteto Václav Pacl, Aleš Kubeczka, Marcel Řezníček a Jozef Valenčík bylo nasazeno ve stočlenném poli jako třiačtyřicáté, jak se týmu turnaj (ne)vydařil Vám zkusím přiblížit na následujících řádcích.

Na úvod jako nasazení dostáváme mladíky z Poličky, konečný výsledek 0:4 sice vypadá jednoznačně, ale na takový výsledek to po hodině hry rozhodně nevypadalo. Na čtvrté desce jsem sice dokázal využít nepřesnosti soupeře a po oběti věže rychle vyhrál, no na dalších deskách soupeři bojovali srdnatě. Druhý bod přidal Václav Pacl, který se dostal do rovné věžovky, soupeř však chyboval a po postupné ztrátě dvou pěšců kapituloval. Jistotu výhry v zápase zařídil Aleš Kubeczka, který se dostal k nepříjemnému průniku a po hrubce soupeře zapsal celý bod. Poslední partii obstaral Marcel Řezníček, který nestál nikterak valně, soupeř dokázal jako černý svým jezdcem náskákat až na pole c2, ale Marcel vše ustál a následně zvítězil v koncovce – úvod se tedy podařil na výbornou.
 

2. kolo TJ Slovan Havířov – Kratochvílové Jinak 0,5:3,5   

Druhý hrací cen nám dopoledne přihrál nepříjemného soupeře, na začátku to nevypadalo na jinak špatný zápas. Soupeř Marcela na druhé šachovnici dorazil téměř s pětačtyřicetiminutovým zpožděním – poté však přišel a za necelou hodinku odcházel od šachovnice jako vítěz. Po chybě jsem prohrál na čtvrté šachovnici já a přes dobrou hru nakonec odešel poražen také Aleš, od ostudné čtyřky nás zachránil na jedničce pan Pacl, který udržel silného soupeře.

 

Na třetí kolo nám los přisoudil tým nám velice známý a to Český Těšín. Ten měl na prvních dvou šachovnicích silné hráče, ale na těch dalších dvou jsme byli favorité. Velké překvapení nás však čekalo po napsání soupisek, soupeři chyběl v úvodních kolech Karel Mitura a jejich síla tak byla dosti oslabená. I přes zaváhání Aleše, který v závěru utekl hrobníkovi z lopaty, jsme nakonec zaknihovali pohodlné vítězství 3:1 a den zakončili pizzou v místním obchodním centru.

 

Zápas, který mě bude mrzet ještě dlouho. Poté co Marcel Řezníček zvítězil v ostré variantě a Aleš Kubeczka udržel remízu se silným soupeřem jsme měli celkem slušnou výchozí pozici. Na první šachovnici však svému soupeři podlehl Václav Pacl a vzhledem k tomu, že já jsem zahodil v koncovce jednoduchou remízu, tak jsme z utkání odešli jako poraženi. O tom jak jednoduchá remíza to byla mi ukázal večer na večeri Marcel, který tak poučnou analýzou doplnil zápas o 3. místo fotbalového šampionátu.

 

Pro nás asi nejsnažší utkání na turnaji, po vcelku rychlých výhrách na třech šachovnicích zaknihoval pan Pacl na první desce remízu a my tak mohli rychle na večeři a také na již zmiňované utkání o 3. místo ve fotbale.

 

Z nějakého důvodu jsem nám v tomto utkání hodně věřil, nakonec však soupeři ukázali své kvality a po výhrách na druhé a třetí desce se dostali rychle do vedení 0:2. Poté se sice podařilo mě konečně porazit kvalitnějšího soupeře, no pan Pacl měl na první desce těžkou úlohu proti GM Voloshinovi a nakonec mu také podlehl.

 

V posledním kole na nás čekali Pohodáři a také my k utkání přistoupili pohodově, po třech remízách zbyla nelehká úloha na Aleše, který však ukázal bojovného ducha a těžkou koncovku dokázal vyhrát a tím také zajistil naši čtvrtou výhru na turnaji.

 

Celkově náš tým skončil na 37. místě, což tedy není žádná hitparáda, ale nejednalo se ani o žádnou velkou osudu. Jednalo se o dobře strávené čtyři dny ve městě šachu – tedy v Pardubicích.