Jediná výhra na body nestačila, píše Aleš Kubeczka
Papírové předpoklady ve druhé lize neplatily. Při absenci dvou výrazných opor, Mirka Jaworského a Martina Siebera, jsme ztratili roli favorita a tři body nechali ležet na zaprášených kroměřížských stolech. Vlastimil Neděla a Pavel Zabystrzan se po krátké době vrátili na místo činu, neodčinili ale porážku Orlové z ligy první.
Papírové předpoklady ve druhé lize neplatily. Při absenci dvou výrazných opor, Mirka Jaworského a Martina Siebera, jsme ztratili roli favorita a tři body nechali ležet na zaprášených kroměřížských stolech. Vlastimil Neděla a Pavel Zabystrzan se po krátké době vrátili na místo činu, neodčinili ale porážku Orlové z ligy první.
Jako první skončila partie Rudolfa Kaminského (5), který se po zdravotní indispozici nepouštěl černými do větších akcí. Pak se rozhodlo na mé (Aleš Kubeczka, 6) šachovnici: po soupeřově přehlédnutí (?) jsem inkasoval pěšáka, abych o tah později sám přehlédl poměrně jednoduchou hrozbu. Ve výsledku jsem musel odevzdat figuru za dva pěšáky. Pod heslem „když už jsem slepý, musím alespoň bojovat“ jsem soupeře ještě zkoušel, ale marně. Taktiku přehlédl také Petr Beran (7). Letmo se mi zdálo, že v solidní pozici, ale informaci podávám bez záruky. Snad mohu prozradit, že Petr pobavil ještě před partií, kdy si do partiáře omylem zapsal do kolonky bílý i černý své jméno. Dobrý počin, zdálo se, že Beran dnes bude každopádně bodovat! Soupeři si bohužel všimli a Petr svůj zápis poslušně opravil.
Na osmé šachovnici poctivě bojoval Pepa Valenčík. Bohužel opět tak poctivě, že nalezl do velké časové tísně. Ruce se mu však nerozklepaly a nejdelší partii dne dovedl k našemu jedinému vítězství. Jak upozornil Pavel Zabystrzan, mohl Pepa svým zajímavě vypadajícím útokem soupeře zaříznout mnohem dříve, v časovce se však správné řešení nachází těžce.
Na první šachovnici se snažil Vlasta Neděla hrát na vítězství. V klíčové chvíli se však nerozhodl správně a soupeř našel v pozici ty nejsilnější tahy. Pavel Zabystrzan (2) dostal věžovou koncovku a po partii jen litoval, že nezvolil pokračování, ve kterém by mohl soupeře vyzkoušet mnohem více. Partii Václava Pacla (3) jsem nestihl sledovat. Pokud se nemýlím, měl ve figurové koncovce o pěšce méně a udržel remízu. Na remízu se hodně nadřel Rudolf Mesiarik (4). Ten měl zřejmě prohranou pozici (2 pěšce za figuru), soupeř však nedokázal svou výhodu realizovat a náš hráč byl za svou houževnatost ve druhé nejdelší partii dne odměněn polovinou bodu.
Třetí a (naštěstí) poslední daleký výjezd v soutěži proběhl, tedy alespoň v našem „jednobodovém“ voze, za příjemného a přátelského povídání. Rudolf Mesiarik vzpomněl na dávný turnaj, kdy bylo jméno Pavla Zabystrzana pro organizátory příliš těžkým oříškem. Vyšel jim z toho tehdy Zabytarzan. Osobně se mi ten tarzan moc líbí, divím se, že Pavel už nemá tuhle přezdívku dávno J
Druhý letošní mač nás čeká v neděli 24. ledna, doma budeme hostit Postoupky. A máme jim co vracet!